Pakt o migraci a azylu (tzv. Migrační pakt) je účinný od 12.6.2026. Zaměřuje se zejména na ochranu vnějších hranic EU a na zrychlení azylové procedury

Screening (prověřování) při vstupu do EU a nelegálně pobývajících osob

Screening podle nařízení č. 2024/1356 je jednou z hlavních novinek Paktu.

  • Zjednodušeně řečeno se jedná o „vstupní roztřídění“ týkající se určitých osob při příchodu do EU.
  • nemá rozhodnout, zda člověk dostane mezinárodní ochranu ani zda má EU opustit. Má rychle určit, kdo daná osoba je, zda se v jejím případě uplatní bezpečnostní, zdravotní nebo humanitární okolnosti, a jaké další řízení má následovat.
  • může probíhat buď na vnější hranici EU, nebo uvnitř území členského státu.

A) Screening na vnější hranici

Týká se státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují podmínky vstupu do EU a

  1. byli zadrženi v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice EU (není rozhodné, zda požádali o mezinárodní ochranu);
  2. byli na území členského státu vyloděni po pátrací a záchranné operaci (není rozhodné, zda požádali o mezinárodní ochranu);
  3. požádali o mezinárodní ochranu na hraničním přechodu na vnější hranici/tranzitním prostoru.

⏱️ musí proběhnout do 7 dnů

pro ČR**:** U České republiky může být tato varianta relevantní zejména na mezinárodním letišti, protože české pozemní hranice jsou vnitřními schengenskými hranicemi, nikoli vnější hranicí EU.

B) Screening na území členského státu

Týká se osob, které:

  • neoprávněně pobývají na území členského státu a
  • překročily vnější hranici EU za účelem vstupu do ČS nedovoleným způsobem a
  • dosud nebyly podrobeny screeningu v jiném členském státě.

⏱️ musí proběhnout do 3 dnů

pro ČR**:** pro ČR je relevantní i screening na území, například pokud je zde zjištěna osoba, která se po neoprávněném vstupu přes vnější hranici přesunula do ČR, aniž předtím screeningem prošla.

Fikce nevstoupení na území EU

Při screeningu na vnější hranici platí tzv. fikce nevstoupení na území EU. To znamená, že se na osobu po dobu screeningu právně hledí tak, jako by jí ještě nebyl povolen vstup na území členského státu.

  • Prověřovaný člověk musí zůstat k dispozici orgánům na určeném místě (nejčastěji to bude nějaké určené místo na vnější hranici, v její blízkosti, v tranzitním prostoru nebo v jiném určeném zařízení).
  • To v praxi povede k častějšímu zajišťování osob (detenci) nebo výraznému omezení jejich pohybu (de facto detenci).

Screening zahrnuje:

Během screeningu se zejména:

  • zjišťuje a ověřuje totožnost a státní příslušnost osoby,
  • snímají se a registrují se biometrické údaje osoby,
  • provádí se bezpečnostní kontrola (nahlížení do evropských a mezinárodních databázích),
  • provádí se základní zdravotní kontrola,
  • posuzuje se, zda je osoba zranitelná nebo má nějaké zvláštní potřeby.

Proč se screening provádí?

  • Umožní odhalit bezpečnostní rizika prostřednictvím kontrol v evropských a mezinárodních databázích.
  • Vytvoří spolehlivý záznam o totožnosti osoby v Eurodacu, včetně biometrických údajů, a ztěžuje tak používání různých identit.
  • Ukáže, zda už byla osoba evidována v jiném členském státě (ve snaze omezit vícenásobné registrace a neoprávněný pohyb mezi státy)

➡️Screening bude představovat značný nápor na státy na vnější hranici EU

Jak screening končí?

Screening končí vyhotovením závěrečného formuláře a předáním osoby do příslušného řízení:

1️⃣ Návrat / odchod z území EU

A) pokud osoba nepožádala o mezinárodní ochranu
→ předání orgánům příslušným pro návratové řízení (na hranicích)
→ to může vést k vydání rozhodnutí o návratu a k následnému odchodu nebo navrácení mimo území EU.

2️⃣ Žádost o mezinárodní ochranu

B) pokud osoba požádala o mezinárodní ochranu
→ registrace žádosti o mezinárodní ochranu
→ určení, který členský stát je za žádost odpovědný
→ v odpovědném státě pokračuje - řízení o mezinárodní ochraně

  • “klasické” - běžné nebo zrychlené azylové řízení, nebo
  • “azylové řízení na hranici”, pokud jsou splněny zákonné podmínky

3️⃣ Relokace v rámci EU

C) Výjimečně může dojít k relokaci do jiného členského státu EU, který povede příslušná řízení.

Kdo v ČR provádí screening?

  • V České republice provádí screening policie, a to zpravidla na svém pracovišti. Může ale probíhat i v zařízení pro zajištění cizinců.
  • Základní zdravotní kontrolu, která je součástí screeningu, provádí pracovník hygienické služby se zdravotnickým vzděláním. Pokud je osoba umístěna v zařízení pro zajištění cizinců, zajišťuje zdravotní prohlídku zdravotnická služba působící v zařízení.
  • Na dodržování práv osob při screeningu má dohlížet veřejný ochránce práv. Ten může kontrolovat, jak screening v praxi probíhá, vstupovat na místa, kde se provádí, a být přítomen jednotlivým úkonům.

Zdroje: MV: Pakt o migraci a azylu – základní informace | Evropská komise: Zpráva o implementaci Paktu (anglicky) | Imilaw.cz - Rozcestník právních informací k Paktu | Stručné shrnutí obsahu Paktu v našem Infoservisu z 3.11.2025